pátek 18. srpna 2017

Almatinskije prikoly



Jak začít, když toho, co se stalo a já byl přímým účastníkem nebo svědkem, je tak moc? Co věcí se událo! A co dobrých z nich! Každý týden je jako měsíc a měsíc jako rok. Ze kterého začátku začít a kterým koncem skončit nedokážu v tuto chvíli jednoduše pochopit.

Prospekt Gagarina, Alma Ata
      

Sedím v Almaty u vchodu do garáže pod hostelem FreeRider na prospektu Gagarina v jižní části města blíž horám dost daleko od městského centra na to, abych se musel trápit, jestli odolávat nebo neodolávat jeho svodům a kolik hodin z dne. V garáži spravuje čtveřice ruských kluků motorky a sněžné skútry místním zbohatlíkům a cizincům cestovatelům v nouzi. Jsou to slušní mládenci, na cigáro chodí jen o pauzách, klejou jen v opravdu vypjatých situacích a jen slovy vlastního jazyka (chuj, pizděc, scuka). Vedle nich na stoličce v dobré pospolitosti sedí dvaadvacetiletý motorkář Ian z Velké Británie, který zde v hostelu uvázl již 48. den s pokaženým strojem. Jeho příběh je jedinečný, stal se součástí vezdejšího genia loci: v jedno červencové odpoledne, kdy sem přijel s tím, že přenocuje, vymění olej v motoru a provede drobnou opravu se drobná oprava nečekaně změnila ve velkou a po pár dnech při remontu dalších souvisejících částí v ještě větší, a co víc, ještě v ten první večer mu telefonovala jeho přítelkyně se zdrcující zprávou o konci vztahu. Zatím jsme měli dost času na to, abychom se ve vyprávění příběhů při lahvi dobrého pití dostali hluboko do vlastní historie a odhalili fakta, které určily povahu našich osudů a ovlivnily volbu přátel. Vybírám jen kusy, se kterými jsem se v životě dosud nesetkal: jeho rodiče se rozvedli 14 dní před odjezdem na jeho cestu do Austrálie s tím, že matka přišla na divné smsky v otcově telefonu a on s bráchou pak musel tu ženu dohledávat přes fejsbuk, přičemž přišli mimo jiné i na to, že otec už 7 let má v Německu druhou a taky dům, kam často zajíždí na tzv. služební cesty. On ve svém věku musel sám otce popadnout za zadek a vyrazit z domu, přestože se ještě dožadoval pár kousků spodního prádla. Dále, zhruba před týdnem měli v hostelu soukromou párty, která skončila zásahem policie na stížnost sousedů kvůli hluku. Protokol byl sepsaný zhruba takto: dne toho v tolik hodin se dotyčný I.F. provinil poslechem hlasité hudby a projevem hlasitého hovoru na veřejném prostranství v pozdní hodině, což narušilo noční klid města. Ukládá se mu pokuta ve výši 11 tis těnge (800 Kč). Samozřejmě na párty bylo víc lidí, ale všichni to ráno odjeli.

Ian opravuje motorku
Dále, nahoře v gastinnici zrovna dochrapuje svou kocovinku z předchozího večera rumunská princezna, kterou někdo z nás odchytil při stopu do města a předal jí naši adresu k přenocování. Včera jsme se jí představili a celý večer ji bavili inteligentními historkami z neobyčejných životů mužů na dvou kolech.
Na záchodě tady se občas stane, že dojde toaletnaja bumaga, babuška ji nestačí doplnit. Pro tyto případy je tam rovněž na stejné polici uložena kniha od Borise Akunina Almaznaja kaljesnica, stránky si lze vybírat podle potřeby.
Ještě dál v patře je takzvaný magazin, obchod s motorkama a motovybavením. Majitel obchodu, věhlasný jezdec na motocyklu a učitel jízdy odcestoval včera na měsíc do Moskvy a ponechal svou krásnou ženu za pultem s četou ochránců v čele s bratrem. Nevadí, řekla si, dnes pořádá party a první tance jsou již rezervovány.
Vedle magazina na prospektu mají v podzemí motorkářský bar. Nechávají si vařit vlastní pivo FreeRider, lokál je zařízený tmavým nábytkem v ruském pojetí, za barem stojí tetované a s různě  obarvenými vlasy barové děvušky, velmi mile rusky skromné.
Nábytek krčmy ve stylu Mrazíka
Mimochodem, veškerý personál celého podniku je ruský, rozhodnutí bylo ovlivněno zkušeností majitelů s původním obyvatelstvem, které byly vesměs mizerné (standardy přístupu k práci nevyhovovaly oběma stranám).
V gastinnici má málokdo svůj pokoj, pronajímají se postele. A tak se stává, že se večer vrátíte ze sociálního mítingu ve městě do komnaty a na patrové posteli nad vámi leží neznámý spolubydlící a podává vám pravici. Není třeba obav, naprostá většina zákazníků podniku je solidní s dobrou pověstí, jakou se Západ pyšní již dlouhá staletí. A tak i já jsem se seznámil s Mariusem. Bohužel pro něho, včera večer přebral, vprostřed noci hnaný potřebou zapoměl, že spí na patře a při pokusu dosáhnout podlahy jeho zmámený smysl selhal. Nebohý muž se poroučel k zemi z více než metrové výšky. Vše se odehrálo za naprosté temnoty, nebo náš pokoj nemá okna.
No a pak jsem tady já, cestovatel poflakovač. Unavený strádáním a chemií těla, dost často a rychle sytý přírodní scenérie, místní kuchyně a krásy žen, kvůli kterým vedeme svá rozhodnutí k dlouhým cestám v cizině v žízni a dešti. Proč se trápit a neodolat volání lenosti a nicnedělání, nepoddat se kibicování druhým do díla a filozofováním o možných příčinách? Poddávám se. Objevil jsem tak nový žánr cestování, lépe řečeno můj věk a charakter mě k němu přivedly. Jednoduše vyjádřit cestuju od hostince k hostinci, od jedné společnosti k druhé, přes hory a pod horami, píchám vlajky do mapy a jenom se tak flákám.
Opodál v prospektu najdete shluk malých obchodů a stánků. Za poslední dva dny jsem využil služeb všech. Byl jsem u holiče, kde přivedli můj zevnějšek zpět do Evropy, v koloniále jsem pořídil Jar na mytí vzduchového filtru, v jídelně a stánku s brojškami a samsou jsem kojil své touhy jazyka. V lékárně měli pomádu na rty s příchutí aloe. Naneštěstí mě zklamala. Po nanesení na mé suché strádající rty změnila barvu na růžovou, takže jsem vypadal jako šašek. Trvalo chvilku, než jsem růžovou barvu ze rtů okousal natolik, že jsem mohl vyjít opět na ulici aniž by si kolemjdoucí kladli zbytečné otázky.


Free rider workshop - zadní trakt


Almatinskije prikoly

Jak začít, když toho, co se stalo a já byl přímým účastníkem nebo svědkem, je tak moc? Co věcí se událo! A co dobrých z nich! Každý týde...